Slovo laser vzniklo z anglické zkratky Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation. Česky to znamená zesilování světla pomocí stimulované emise záření. Laser je tedy úzký paprsek z látky, jejíž atomy prošly uměloupřeměnou na vyšší energetickou hladinu. První laser vytvořil v roce 1960 americký vědec Theorode Maiman při pokusech s krystaly rubínu. Od té doby se technika vytváření laserů neustále zdokonaluje a dnes jsou lasery využívány v každodenním životě.

světelná show s lasery
Přesné řezání

Nejčastěji se laserové paprsky využívají v průmyslové výrobě k řezání tvrdých materiálů. Chirurgové pak používají jemnější lasery pro operace očí nebo plastické operace. Důvodem využití laserů v lékařské vědě je jejich přesnost. Paprsek laseru je až tisíckrát přesnější než skalpel. Zároveň teplo, které paprsek při řezání uvolňuje, okamžitě zastavuje krvácení z poškozených cév. Dále se laser používá k uvolňování zanešených cév usazeninami.

Přesné měření

Abychom zjistili, jak je Měsíc daleko od Země, nepoužijeme k tomu měřící pásmo nebo jiný běžný postup, ale použijeme k tomu laserový paprsek. Nevěříte? Do roku 1969 tomu opravdu nikdo nevěřil, ale v tomto roce se povedlo tuto obrovskou vzdálenost změřit pomocí laseru s přesností na centimetry. Posádka Apolla 11 zanechala na povrchu Měsíce reflektory, které byly zaměřeny paprskem ze Země. Výsledná vzdálenost 384 000 km byla vypočítána podle času, za který se paprsek vrátil zpět na Zem.

Další běžné využití

Diodové lasery jsou levné a donedávna byly využívány hlavně k přenosu informací z kompaktních disků. Dnes se také používají ve čtečkách čárových kódů, skenerech a tiskárnách.

lasery v medicíně
Gama lasery a zakřivené laserové paprsky

Vědci se stále snaží vyvíjet nové aplikace laserů. V roce 2007 se vědcům na okamžik povedlo vytvořit nestabilní soustavu pozitronu a elektronu zvanou pozitronium. V budoucnu by to mohl být zdroj pro supervýkonné gama lasery. V roce 2009 přišli arizonští vědci na metodu, jak vytvářet zakřivené laserové paprsky, které za sebou zanechávají oblouk plazmy. Tyto oblouky by mohly být v budoucnu využity jako koridory pro letadla, která prolétají v bouřce a jsou náchylná na údery blesků.