V dnešní době neznám člověka, který by nevyužíval mobilní telefon. Někteří musejí mobilní telefon využívat kvůli svému zaměstnání a někdo telefon využívat nemůže. Existuje spousta lidí, kteří mobilní telefon nemohou využívat, protože jeho záření jim škodí tak, že je jim z toho špatně a bolí je z něho hlava. Těch mi je docela líto, protože vlastně za to oni sami nemohou. Bohužel z toho důvodu, že se dnes lidé bez telefonní komunikace neobejdou, tak se musí vysílače mobilních operátorů postavit i na místa kde to je velmi složité.
Vysílače se umisťují uprostřed měst na panelové domy a lidé, kteří nemohou využívat mobilní telefony z důvodu své nemoci, ve městech nemohou žít. Musí žít někde na konci města a i tak musejí mít domy různě izolované, aby se záření nedostalo dovnitř. Musejí používat různé pomůcky a jen upravené zařízení, které žádné záření nevysílá. Mají o trochu složitější život než všichni ostatní, protože nemohou vyjít jen tak ven z domu. V určité míře je toto záření škodlivé. Ale je to takové sporné a nikdo se nedokáže dohodnout, jestli je či není. Existuje spousta výzkumů, kde bylo zjištěno, že toto záření škodlivé je, na druhou stranu je spoustu výzkumů, které toto tvrzení vyvrací buď v nějaké části či úplně celé. Jaké dopady na lidský organismus má toto záření a jestli se to bude nějak řešit tak to teprve uvidíme, protože to je věc, kterou nikdo nemůže jen tak odhadnout a zjistit.
Sami bychom se divili, co vzduchem létá za různé signály. Jsou to jak signály mobilních operátorů, tak i signál, který přenáší rozhlas, televizi, dnes hodně často i internet či dokonce nějakou vládní či státní komunikaci mezi složkami záchranného systému. Naše prostředí je tolik znečištěno těmito různými signály, že abychom pak protlačili nějaké další, musíme je posílat na větších frekvencích a o vyšší intenzitě. Problémem je, že čím vyšší frekvence je, tím je to pro nás škodlivější. Uvidíme, jestli se do budoucnosti něco změní a jestli signálů budeme posílat méně či o něco více.